Význam těchto definicí bude vysvětlen v následující kapitole.
Význam těchto definic bude vysvětlen v následující kapitole.
Dále označme $\gamma(\alpha)$ optimální skóre na vstupu $\alpha$.
Dále označme $\gamma(\alpha)$ optimální skóre na vstupu $\alpha$.
A následně analogicky definujeme $\gamma(n), \delta(\alpha), \delta(n)$, $\delta$, $\delta^+$ a $\delta^-$
A následně analogicky definujeme $\gamma(n), \delta(\alpha), \delta(n)$, $\delta$, $\delta^+$ a $\delta^-$
...
@@ -183,7 +186,7 @@ Problém je _optimalizační_, pokud pro každý vstup $I$, existuje množina
...
@@ -183,7 +186,7 @@ Problém je _optimalizační_, pokud pro každý vstup $I$, existuje množina
přípustných řešení $F(I)$.
přípustných řešení $F(I)$.
Dále existuje účelová funkce $f$, která pro každý vstup a jeho přípustné řešení určuje reálné nezáporné číslo -- jeho hodnotu.
Dále existuje účelová funkce $f$, která pro každý vstup a jeho přípustné řešení určuje reálné nezáporné číslo -- jeho hodnotu.
Pokud se jedná o minimalizační problém, tak pod pojmem _optimum_ daného vstupu (značíme $\opt(I)$) myslíme infimum hodnot účelové funkce přes všechny přípustné řešení, tedy $\inf f[F(i)]$.
Pokud se jedná o minimalizační problém, tak pod pojmem _optimum_ daného vstupu (značíme $\opt(I)$) myslíme infimum hodnot účelové funkce přes všechna přípustná řešení, tedy $\inf f[F(i)]$.
Pro maximalizační problém analogicky použijeme supremum.
Pro maximalizační problém analogicky použijeme supremum.
:::
:::
...
@@ -194,7 +197,7 @@ Algoritmus $\alg$ je $g(n)$-aproximační na minimalizačním problému,
...
@@ -194,7 +197,7 @@ Algoritmus $\alg$ je $g(n)$-aproximační na minimalizačním problému,
pokud pro každý vstup $I$ algoritmus vrátí přípustné řešení $\alg(I)$, pro které platí, že $f(\alg(I)) \le g(|I|) \cdot \opt(I)$.
pokud pro každý vstup $I$ algoritmus vrátí přípustné řešení $\alg(I)$, pro které platí, že $f(\alg(I)) \le g(|I|) \cdot \opt(I)$.
:::
:::
Předešlá definice záleží na tom, co považujeme za velikost vstupu, což se pro různé problémy a jejich interpretace může lišit.
Předešlá definice záleží na tom, co považujeme za velikost vstupu, což se pro různé problémy a jejich interpretace liší.
Naštěstí nás většinou budou zajímat $c$-aproximace, tedy
Naštěstí nás většinou budou zajímat $c$-aproximace, tedy
aproximace, kde $g(n)$ je konstantní funkce rovna $c$.
aproximace, kde $g(n)$ je konstantní funkce rovna $c$.
...
@@ -223,10 +226,12 @@ Pokud řešíme složitost algoritmů a úloh,
...
@@ -223,10 +226,12 @@ Pokud řešíme složitost algoritmů a úloh,
většinou vyžadujeme, aby účelová funkce i rozhodování přípustnosti řešení byly vyčíslitelné v polynomiálním čase.
většinou vyžadujeme, aby účelová funkce i rozhodování přípustnosti řešení byly vyčíslitelné v polynomiálním čase.
Navíc chceme, aby všechna přípustná řešení měla omezenou délku nějakým polynomem v délce vstupu.
Navíc chceme, aby všechna přípustná řešení měla omezenou délku nějakým polynomem v délce vstupu.
Snadno nahlédneme, že za takovýchto podmínek je rozhodovací verze,
Snadno nahlédneme, že za takovýchto podmínek je rozhodovací verze,
jestli je optimum alespoň zadané číslo, v $NP$.
jestli je optimum alespoň zadané číslo, v $\NP$.
Pro takovou úlohu většinou hledáme polynomiální aproximační algoritmus.
Pro takovou úlohu většinou hledáme polynomiální aproximační algoritmus.
Binární paint shop vyhovuje všem těchto podmínkám.
Binární paint shop vyhovuje všem těchto podmínkám.
Pokud existuje $(1-\varepsilon)$-aproximační algoritmus pro každé $\varepsilon > 0$, říkáme, že máme aproximační schéma.
Doposud známé výsledky
Doposud známé výsledky
======================
======================
...
@@ -333,7 +338,7 @@ aby byl počet změn co možná nejmenší možný.
...
@@ -333,7 +338,7 @@ aby byl počet změn co možná nejmenší možný.
:::
:::
Autoři algoritmu, Andres and Hochstättler [@gr], o něm dokázali, že
Autoři algoritmu, Andres and Hochstättler [@gr], o něm dokázali, že