_Příští týden se cvičení nekoná, je děkanský sportovní den_
_Příští týden se cvičení nekoná, je děkanský sportovní den._
Catalanova čísla
Catalanova čísla
================
================
_$n$-té catalanovo číslo $C_n$ je definováno jako počet binárních stromů (tj. zakořeněných stromů složených buď z listů, nebo z vnitřních vrcholů s $n$ vnitřními vrcholy.
_Z přednášky: $n$-té catalanovo číslo $C_n$ je definováno jako počet binárních stromů (tj. zakořeněných stromů složených buď z listů, nebo z vnitřních vrcholů mající právě levého a pravého potomka) s právě $n$ vnitřními vrcholy.
a že tato
Na přednášce bylo ukázáno, že tato čísla splňují rekurenci $C_n = \sum_{0\leq i < n} C_i C_{n-1-i}$
Na přednášce bylo ukázáno, že tato čísla splňují rekurenci $C_n = \sum_{0\leq i < n} C_i C_{n-1-i}$
a pomocí vytvořujících funkcí bylo ukázáno, že $C_n = {1\over n+1}{2n \choose n}$._
a pomocí vytvořujících funkcí bylo ukázáno, že $C_n = {1\over n+1}{2n \choose n}$._
...
@@ -29,51 +28,79 @@ a) Zakořeněných stromů s $n$ hranami, kde každý vrchol může mít libovol
...
@@ -29,51 +28,79 @@ a) Zakořeněných stromů s $n$ hranami, kde každý vrchol může mít libovol
b) Procházky v mřížce $\N\times \N$ z bodu $(0, 0)$ do bodu $(n, n)$ takové, že v každém kroku se posuneme buď o jednu jednotku
b) Procházky v mřížce $\N\times \N$ z bodu $(0, 0)$ do bodu $(n, n)$ takové, že v každém kroku se posuneme buď o jednu jednotku
nahoru nebo o jednu jednotku doprava, a zároveň nesmíme nikdy sestoupit pod přímku danou rovnicí $x = y$. (Příklad
nahoru nebo o jednu jednotku doprava, a zároveň nesmíme nikdy sestoupit pod přímku danou rovnicí $x = y$. (Příklad
pro $n = 3$ je v pravé části obrázku.)
pro $n = 3$ je v pravé části obrázku.)
```{c=cmt}
c) Korektní uzávorkování pomocí $n$ párů závorek. “Korektním uzávorkováním” zde rozumíme posloupnost obsahující $n$
c) Korektní uzávorkování pomocí $n$ párů závorek. “Korektním uzávorkováním” zde rozumíme posloupnost obsahující $n$
levých a $n$ pravých závorek, jejíž každý prefix obsahuje aspoň tolik levých závorek jako pravých. Zde je všech pět
levých a $n$ pravých závorek, jejíž každý prefix obsahuje aspoň tolik levých závorek jako pravých. Zde je všech pět
korektních uzávorkování pomocí tří párů závorek: `((()))`, `(()())`, `(())()`, `()(())`, `()()()`.
korektních uzávorkování pomocí tří párů závorek: `((()))`, `(()())`, `(())()`, `()(())`, `()()()`.
```
Každou z předešlých úloh můžete ukázat:
Každou z předešlých úloh můžete ukázat:
1) buď rekurzivního vzorečku,
1) buď pomocí rekurzivního vzorečku,
2) nebo pomocí bijekce na jiné objekty, jejichž počet už znáte.
2) nebo pomocí bijekce na jiné objekty, jejichž počet už znáte.
Alternativní odvození vzorečku pro Catalanova čísla
Alternativní odvození vzorečku pro $C_n$
--------------------------------------
--------------------------------------
Vyřešme část b\) předchozího příkladu kombinatorickou úvahou.
Vyřešme část b\) předchozího příkladu kombinatorickou úvahou.
V tomto příkladu slovem _procházka_ označme libovolnou
V tomto příkladu slovem _procházka_ označme libovolnou
cestu v $\N×\N$ , která začíná v bodě $(0, 0)$ a v každém kroku se posune o jedna doprava nebo o jedna nahoru. Řekneme, že
cestu v $\N\times\N$ , která začíná v bodě $(0, 0)$ a v každém kroku se posune o jedna doprava nebo o jedna nahoru. Řekneme, že
procházka je dobrá, pokud nikdy nesestoupí pod přímku $x = y$, jinak je špatná.
procházka je dobrá, pokud nikdy nesestoupí pod přímku $x = y$, jinak je špatná.
a) Kolik existuje všech procházek (dobrých i špatných) končících v bodě $(m, n) \in \N\times \N$?
a) Kolik existuje všech procházek (dobrých i špatných) končících v bodě $(m, n) \in \N\times \N$?
b) Dokažte pomocí vhodné bijekce, že počet všech procházek končících v bodě $(n + 1, n - 1)$ je stejný, jako počet špatných
b) Dokažte pomocí vhodné bijekce, že počet všech procházek končících v bodě $(n + 1, n - 1)$ je stejný, jako počet špatných
procházek končících v bodě $(n, n)$.
procházek končících v bodě $(n, n)$.
c) Odvoďte z toho, že počet dobrých procházek končících v bodě $(n, n)$ je ${1\over n+1}{2n \choose n}$.
c) Odvoďte z toho, že počet dobrých procházek končících v bodě $(n, n)$ je ${1\over n+1}{2n \choose n}$.
\vfil\eject
Projektivní roviny
Projektivní roviny
==================
==================
_Připomeňme, že projektivní rovina byla definovaná jako hypergraf (X, P) splňující trojici axiomů:_
_Připomeňme, že projektivní rovina byla definovaná jako hypergraf $(X, {\cal P})$ splňující trojici axiomů:_
1) _Pro každé dva různé vrcholy $x, y \in X$ existuje právě jedna hyperhrana $p \in P$, která je oba obsahuje._
1) _Pro každé dva různé vrcholy $x, y \in X$ existuje právě jedna hyperhrana $p \in {\cal P}$, která je oba obsahuje._
2) _Pro každé dvě různé hyperhrany $p, q \in P$ platí $|p \cap q| = 1$._
2) _Pro každé dvě různé hyperhrany $p, q \in {\cal P}$ platí $|p \cap q| = 1$._
3) _Existuje čtyřprvková množina vrcholů $Č$, jejíž žádné tři vrcholy neleží ve společné hyperhraně._
3) _Existuje čtyřprvková množina vrcholů $Č$, jejíž žádné tři vrcholy neleží ve společné hyperhraně._
Alternativní axiomatizace
Alternativní axiomatizace
-------------------------
-------------------------
Ukažte, že axiom 3 lze nahradit axiomem: Existují dvě různé přímky $p, q$
z $\cal P$, z nichž každá obsahuje alespoň tři různé body.
Konstrukce
Konstrukce
----------
----------
Nechť $p$ je prvočíslo a $[p] = \{0,1,\dots p\}$. Uvažme množinu trojic $[p]^3$.
Na této množině zavedeme ekvivalenci $(x_1, y_1, z_1) \sim (x_2, y_2, z_2)$ právě tehdy když existuje $\alpha$ takové, že:
$$
x_1 \equiv x_1 \qquad
y_1 \equiv y_1 \qquad
z_1 \equiv z_1 \qquad
({\rm mod}\ p).$$
Množinu všech tříd ekvivalence $\sim$ ozmačíme $X$.
a) Ověřte, že $\sim$ je skutečně relace ekivalence.
b) Ověřte, že $(X, {\cal P})$ je projektivní rovina.
Nejprve nahlédněte, že vnitřní množina v definici ${\cal P}$ se skládá vždy z celých tříd ekivalence $\sim$.
Dále si rozyslete, že pro různá $a,b,c$ ze stejne třídy ekvivalence $\sim$ dosteneme stejnou množinu bodů (tedy pro jednu třídu ekvivalence máme jen jednu přímku).
Nakonec ověřte axiomy projektivní roviny.
Nekonečné projektivní roviny
Nekonečné projektivní roviny
----------------------------
----------------------------
a) Nechť X je množina všech (euklidovských) přímek v $\R^3$ procházejících počátkem.
a) Nechť $X$ je množina všech (euklidovských) přímek v $\R^3$ procházejících počátkem.
Pro takovou přímku $x \in X$ definujme
Pro takovou přímku $x \in X$ definujme
množinu přímek $P\perp x = {y \in X; y je kolmá na x}$ a označme $P = {P\perp x ; x \in X}$ systém všech takovýchto množin.
množinu přímek $P_{\perp x} = {y \in X; y \perp x}$ a označme ${\cal P} = \{P_{\perp x} \mid x \in X\}$ systém všech takovýchto množin.
Dokažte, že $(X, P)$ je projektivní rovina.
Dokažte, že $(X, {\cal P})$ je projektivní rovina.
b) Nahlédněte, že tato konstrukce je ekvivalentní s následují konstrukcí:
b) Nahlédněte, že tato konstrukce je ekvivalentní s následují konstrukcí:
Vezmeme rovinu $\R^2$ s jejími body a přímkami.
Vezmeme rovinu $\R^2$ s jejími body a přímkami.
K nim doplníme pro každou množinu rovnoběžných přímek **jeden** bod "v nekonečnu", kde se protínají. A pak všemi body v nekonečnu protáhneme ještě jednu přímku.
K nim doplníme pro každou množinu rovnoběžných přímek **jeden** bod "v nekonečnu", kde se protínají. A pak všemi body v nekonečnu protáhneme ještě jednu přímku.